Jdi na obsah Jdi na menu
 


Valdice. Zločinci i nevinní

6. 9. 2007
 
Valdice. Zločinci i nevinní

05.09.2007 - IVAN TRUHLIČKA - str. 03

VĚZENÍ, Z NĚJŽ SE NEUTÍKÁ Před 150 lety zřídil rakouský stát z někdejšího kartuziánského kláštera mužskou trestnici pro nejtěžší zločince. Naposled z ní utekli vězni před téměř čtyřiceti lety.

Valdice - Jedním z prvních valdických vězňů, kteří do nově otevřené trestnice dorazili 17. července 1857 ze zrušeného vězení na brněnském Špilberku, byl i legendami opředený Václav Babinský. Hrdina známého popěvku si ve Valdicích odpykal zbytek dvacetiletého trestu za loupeže a vraždu.
„Ve vězení pracoval jako zahradník. Stejné profesi se po propuštění věnoval i v ženské věznici v Řepích u Prahy, kde je pohřben,“ uvedl pedagog valdické věznice a autor publikace o její stopadesátileté historii Roman John.

Temnice už vězňům nehrozí

První valdičtí vězni byli ubytováni většinou na společných celách, menší část pak v samovazbě. V letním období byl budíček v pět hodin, v zimním v šest. Po snídani nastoupili všichni do práce, která obvykle končila v osm hodin večer, a už v půl deváté museli být všichni v posteli. Povinnost pracovat neplatila pouze o nedělích a svátcích, kdy odsouzenci navštěvovali ranní bohoslužby a vzdělávací přednášky.
Dnes ve Valdicích chodí do zaměstnání jen něco přes polovinu z přibližně 1300 odsouzených. „Řada vězňů nemůže pracovat ze zdravotních důvodů. Mnozí také využívají právo na odmítnutí práce u soukromých firem,“ vysvětlil John.
Porušení vězeňského řádu se v 19. století „odměňovalo“ podle závažnosti daného prohřešku. Vedle mírnějších trestů typu důtky nebo odepření výhod čekala na nepoučitelné výtečníky i samovazba zostřená půstem či tvrdým ložem nebo vazba v temnici. „Tělesné tresty byly zrušeny už za Rakouska. Dnešním odsouzeným hrozí za nejzávažnější kázeňské prohřešky nanejvýš dvacetidenní samovazba, kterou musí schválit ředitel věznice,“ uvedl John.

Krutá padesátá léta

I tvrdé tělesné tresty z druhé poloviny 19. století se však nedají srovnat s nelidskými podmínkami, které v budově valdické samovazby panovaly po roce 1950, kdy si tam komunistická Státní bezpečnost na několik let zřídila zvláštní oddělení pro zatčené představitele církevních řádů „připravované“ na vykonstruované politické procesy.
Obětí nezákonných vyšetřovacích praktik StB se stal i hlavní aktér takzvaného číhošťského zázraku farář Josef Toufar. Poté, co se při jeho kázání z dodnes nevysvětlených příčin několikrát pohnul kříž na hlavním oltáři, Státní bezpečnost Toufara zatkla a dopravila do Valdic. Tam jej vyšetřovatelé podrobili tak krutému mučení, že farář na jeho následky do měsíce zemřel.
Další politické vězně posílala komunistická justice do Valdic až do osmdesátých let minulého století. Patřil mezi ně například opat břevnovského kláštera Anastáz Opasek, královéhradecký arcibiskup Karel Otčenášek, knihovník a vydavatel Jiří Gruntorád nebo básník a významný představitel českého undergroundu Ivan Martin Jirous.

Nejvíc doživotních vězňů

I když po amnestii prezidenta Václava Havla v roce 1990 opustily brány českých věznic tři čtvrtiny všech odsouzených, dnes je valdická káznice opět plná a počet uvězněných překračuje její kapacitu. Mezi odsouzenými je i sedmnáct vězňů s doživotními tresty - tolik nejtěžších zločinců není v žádné jiné věznici v republice.

***

* Václav Babinský pobýval ve Valdicích v letech 1855 až 1861

První z neznámější vězňů valdického vězení. O jeho loupežnických kouscích se dodnes tradují legendy. Babinský byl v roce 1841 odsouzen k dvaceti letům vězení na Špilberku. Když byla 29. května 1855 věznice na Špilberku zrušena, strávil zbytek trestu ve Valdicích.

* Anastáz Opasek pobýval ve Valdicích v letech 1951 až 1952

Břevnovský opat Anastáz Opasek byl po zabrání kláštera státem nespravedlivě obviněn a strávil 11 let komunistických věznicích. Zemřel v roce 1999.

* Karel Otčenášek strávil ve Valdicích léta 1960 až 1962

Poté, co byl v roce 1950 tajně vysvěcen královéhradeckým biskupem, strávil více než dvanáct let ve vězení. Biskupské funkce se mohl ujmout až v roce 1990.

* Ivan M. Jirous vězněn ve Valdicích v letech 1982 až 1985

Organizátor nezávislé kultury strávil v komunistických žalářích celkem osm let. Pobyt ve Valdicích dal vznik básním, které kritika považuje za vrchol jeho díla.

* Jiří Kajínek ve Valdicích v letech 2000 až 2007

Zřejmě nejznámější vězeň polistopadové éry valdické věznice, proslulý útěkem ze žaláře v Mírově. Po dopadení byl převezen do Valdic. Nyní je opět v Mírově.


Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy (hradec králové)
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář