Trestní oznámení Ladislava Pacovského na příslušníky policie ČR
České Budějovice dne 3.7. 2002
2 Zn 87/2002
Protokol
Sepsaný na Okresním státním zastupitelství v Českých Budějovicích dne 3.7.2002 v 13.35 hodin.
Přítomni:
Státní zástupce: JUDr. Petr Sýkora
Zapisovatelka: Helena Peštová
Dnešního dne se dostavil ve 13.35 hodin na OSZ v Českých Budějovicích bez předchozího předvolání pan Ladislav Pacovský, nar. 27.7. 1953, totožnost ověřena dle řidičského průkazu č. 0923675.
Oznamovatel byl před započetím výslechu poučen o nezbytnosti uvádět pravdivé údaje s tím, že úmyslně nepravdivé údaje by mohly zakládat trestní odpovědnost některého z trestných činů křivého obvinění podle § 174 tr. zákona, pomluvy podle § 206 tr. zákona nebo poškozování cizích práv podle § 209 tr. zákona. Oznamovatel vzal poučení na vědomí a uvádí:
Jsem státním občanem Rakouské republiky, v Rakousku žiji od r. 1979, česky rozumím velmi dobře, tlumočníka nepotřebuji. Adresa pro doručování písemností je : Ladislav Pacovský, Flurschutzstr. 28, 1120 Wien (Vídeň) Austria.
Dnešního dne jsem se dostavil na OSZ České Budějovice za účelem podání trestního oznámení na příslušníky Policie ČR. Nejprve bych chtěl uvést, že dne 1.7.2002 kolem 21.00 hodin jsem byl na chodníku před domem č.p. 68 v Litvínovicích napaden společně se svým synem Johnem Pacovským, trv. bytem jako já, panem Jiřičkou Petrem, nejedná se o policistu, tomu samotnému napadení nebyl nikdo přítomen a napadení spočívalo v tom, že já jsem se ho chtěl zeptat, proč mi v neděli 30.6. 2002 ve večerních hodinách plivnul do obličeje a udeřil pěstí do obličeje na levou tvář. Fyzicky napadl takto mě a rovněž tak mého syna a tomu dal rovněž pěstí stejně jako mně. Tento konflikt vznikl kvůli tomu, že se p. Jiřička stále vměšuje do mých osobních záležitostí, konkrétně do rozvodového řízení, které probíhá v současné době mezi mnou a Hanou Pacovskou. Ta žije rovněž v Rakousku. V době tohoto incidentu vyběhlo z domu od jisté p. Kališové č. 118, asi tak 10 mužů, kteří fyzicky napadli mého syna. Napadli ho pěstmi, přesný počet úderů, kterými byl můj syn napaden, nemohu určit, protože já jsem se utekl schovat za branku svého domu. Dá se říci, že po tomto fyzickém napadení toho ti muži zanechali a protože byl můj syn zraněn, zavolal jsem PČR a záchrannou službu.
K dotazu, zda znám jména těch mužů, kteří fyzicky napadli mého syna uvádím, že se jednalo o civilní osoby, zřejmě Daniel Cimfe, bydlí na adrese Lannova 6, č. bytu 9, Č. Budějovice. Další z osob, které napadly mého syna - jedná se o bratra Daniela, byl Milan Cimfe, myslím, že bydlí někde v Praze a vím, že je to syn p. Kališové, která bydlí viz výše. Další z osob, kterými byl syn napaden je Jan Tomek, bytem Litvínovice 116 a další jména osob si nepamatuji a v podstatě neznám. Trvám na tom, že těch osob bylo asi 10, jednalo se o hlouček mužů, já jsem je nestačil spočítat. Dále chci ještě uvést, že před tím, než ti muži vyběhli, se p. Jiřička teatrálně složil, předstíral, že je napaden mnou a synem, paní Jiřičková začala hystericky křičet a k tomu doplňuji, že p. Jiřička k tomu neměl žádný důvod, protože jsme se ho se synem vůbec nedotkli. Poté vyběhli ti muži, jak jsem výše hovořil. Dále doplňuji, že už jednou jsem byl p. Jiřičkou napaden, resp. ohrožován, a to bylo v srpnu 2001, bylo to někdy mezi 12. - 14. srpnem, a to mě a syna ohrožoval kladivem. To ohrožování kladivem šetřila policie v Boršově.
K dotazu, co následovalo poté, co jsem zavolal policii a záchrannou službu, tak k tomu uvádím, že policie přijela asi tak ve 21.10 hodin, policie něco šetřila na místě, jednalo se o prap. Krejčího a prap. Baudiše, kterými jsem byl následně odvezen na OO Boršov k podání vysvětlení. Já jsem před odvezením na OO Boršov žádal o lékařské ošetření, toto mi bylo odmítnuto, lékařské ošetření jsem požadoval z toho důvodu, že z úderu od p. Jiřičky mě bolela hlava a pociťoval jsem bolest ve tváři. Odmítnutí poskytnutí lékařského ošetření policie z Boršova nijak nezdůvodnila. Trvali na tom, abych šel na OO Boršov k podání vysvětlení a řekli mi, že poté se mohu nechat ošetřit. Do služebního vozidla, které bylo "pomalované" nápisem POLICIE, jsem byl vpodstatě násilím odveden tím, že mě chytli za pravou paži a doslova "nacpali" do služebního auta. V době, kdy jsem seděl ve služ. autě, jsem zkontaktoval svého právního zástupce JUDr. Macourka Bedřicha, Kostelní 7, Beroun. Můj právní zástupce mi sdělil, že policie na takové jednání nemá právo, a že mám navštívit lékaře. Policisté na to nijak nereagovali a řekli, že je můj právní zástupce nezajímá.
Na OO Boršov jsem podal ke všemu vysvětlení a byl jsem propuštěn, následně jsem si zavolal TAXI a nechal jsem se odvézt k lékařskému ošetření a k tomu předkládám lékařskou zprávu. Poté jsem se vracel domů do Litvínovic, do domu č. 68. Dále bych chtěl doplnit, že do nemocnice mě vezla taxikářka Stáňa Klestilová.
K dotazu, zda se nechal ošetřit i můj syn uvádím, že ten byl odvezen záchrannou službou, a do dnešního dne leží v nemocnici České Budějovice na úrazovém oddělení, zřejmě se jedná o chirurgii.
Dále uvádím, že asi tak kolem 01.00 hodin, dne 2.7.2002, když jsem se vracel ke svému domu v Litvínovicích 68, tak jsem s vozidlem vjel do dvorku svého domu, abych zde auto odstavil a když jsem šel zavřít za sebou moji branku, tak jsem uviděl, jak se opět z protějšího domu Litvínovice č. 118, od domu p. Kališové vyřítili asi tak 4 - 5 mužů, jednalo se o policistu v civilu p. Frydrycha mladšího, Litvínovice, Daniela Cimfe a Milana Cimfe a pak jeden nebo dva mně neznámí muži, o tom jednom mohu říci, že byl holohlavý a hovořil pouze německy. Tito muži se rozběhli k mé brance, tito muži běželi a já jsem nabyl dojmu, že mně chtějí opětovně fyzicky napadnout. Zřejmě spoléhali na to, že jsem v domě sám a nebudu moci zavolat policii. Já jsem na to reagoval tak, že jsem stačil branku zamknout a odstoupil jsem od ní asi tak na vzdálenost 2 metrů. P. Frydrych ml., ten policista v civilu, Milan a Daniel Cimfové a ti mně neznámí muži mi poté začali nadávat, jednalo se o vulgární nadávky typu "ty kurvo rakouská, nacisto, seš mrtvej muž", vyhrožovali mi zabitím, začali kopat a bouchat do mé branky. To kopání a bouchání bylo dosti razantní tak, až se branka rozbila. Protože branka byla rozbitá, všichni uvedení muži tímto způsobem vstoupili na můj pozemek, čímž si myslím, že se dopustili porušování domovní svobody, byli rozzuření, dá se říci, že jsem nabyl dojmu, že jsou pod vlivem alkoholu a surovým způsobem mi začal p. Frydrych a Milan Cimfe mlátit pěstmi, ty rány byly střední intenzity a směřovaly do hrudi, nevzpomínám si přesně na počet ran, já jsem poté upadl mezi plot a moje zaparkované vozidlo a tímto pádem jsem si způsobil zranění na pravém lokti.
Dále uvádím, že mezi zaparkovaným vozidlem a plotem byl prostor asi tak 50 - 70 cm, tudíž ti útočníci se nemohli blíže ke mně dostat, pokračovat v dalším napadání. Mně se podařilo odplazit. Poté jsem vstal a vytáhnul jsem lak na vlasy - sprej, toto nosím z důvodu, že mám obavy o svou bezpečnost a ten sprej jsem stříknul těm útočníkům do obličeje. Oni se dali na ústup a dá se říci, že jsem je takto zpacifikoval. Pak se mi podařilo dát na branku řetěz s visacím zámkem a branku jsem zajistil. Následně jsem se schoval ve svém domě a zamknul jsem se. Ihned poté jsem volal na policii se žádostí o pomoc na linku 158, zůstal jsem ve svém domě zamčený a vyčkával jsem na příjezd policie. Na místo se dostavila hlídka z OO Boršov ve složení prap. Krejčí a prap. Baudiš, vpodstatě se jednalo o stejné policisty, kteří zakročovali v předcházejícím případě.
Policie přijela asi za 10 - 15 minut poté, co jsem vše ohlásil na linku 158, myslím, že jsem volal dokonce 2x. Policistům jsem po příjezdu ukázal poškozenou branku, dále jsem jim ukázal poškozený rákos, ten visel na brance, aby tato nebyla průhledná, ten rákos byl díky tomu kopání do branky roztříštěný a rozházený ve vjezdu do domu. Ukázal jsem jim také poškozené pletivo na brance. Policie na to nijak nereagovala, neprovedla žádné OMČ, ani fotodokumentaci. Sám jsem jim navrhoval, aby vzali služebního psa a zajistili stopy, že pachatelé byli na mém pozemku. Dále jsem nabízel, že jsem ochoten jet s nimi sepsat protokol o podání vysvětlení s tím, že se poté opět pojedu nechat ošetřit. Na rozdíl od toho prvního případu, jsem nejprve jel na ošetření v nemocnici, potvrzení mi nebylo vydáno, protože ošetřující lékař se domníval, že jsem si vše vymyslel a než aby mi vydal potvrzení, tak mě posílal na psychiatrii. Asi tak kolem 02.00 hodin jsem dne 2.7. 2002 odešel z nemocnice, protože jsem odmítl psychiatrické ošetření a šel jsem domů do Litvínovic.
K tomuto druhému incidentu dále uvádím, že policisté sdělili, že věc se bude šetřit. Dále chci uvést, že se mi nelíbilo jednání ošetřujícího lékaře MUDr. Maříka, který ze mě chtěl udělat psychopata, začal na mě pokřikovat, že "nejsem normální a že musím být v podnapilém stavu". Já jsem měl naprosto čisté svědomí, alkohol nepiji a proto jsem si nechal vzít krev. MUDr. Maříkovi jsem se snažil vysvětlit, že jsem opakovaně fyzicky napadán a že je to kvůli mé manželce, se kterou se rozvádím.
Závěrem chci uvést, že podávám trestní oznámení na p. Frydrycha mladšího - jedná se o policistu z Českých Budějovic a dále na civilní osoby Daniela a Milana Cimfeho. Vím o tom, že jsou bratři a ve vztahu k p. Frydrychovi ml. jsou to bratranci. Žádám, aby celá záležitost byla náležitě prošetřena a já jsem byl vyrozuměn na adresu, kterou jsem uvedl v úvodu. Státním zástupcem mi byl vysvětlen postup, jakým způsobem v ČR probíhá prošetřování trestního oznámení, tomuto jsem porozuměl, beru na vědomí, že prošetřování může trvat delší dobu, avšak přeji si být vyrozuměn. Rovněž tak požaduji 1 kopii tohoto tr. oznámení.
Protokol byl přede mnou hlasitě diktován, přečetl jsem si jej, nežádám změn ani doplnění a jako správný jej podepisuji ve 14.40 hodin.
Státní zástupce: JUDr. Petr Sýkora
Zapsala: Helena Peštová
Oznamovatel: Ladislav Pacovský